Také to znáte? Jdete okolo regálu s pudinkem. Jeden stojí 5,50Kč, druhý 11Kč.
Na pohled i velikostí kelímku jsou stejné. Když jsou stejné, přeci nebudu hlupák, a koupím ten levnější. Ale co když není „kvalitní“? Ale (pořád dokola) vždyť je to puding, co by na něm mohlo být lepšího nebo horšího, než na jiném pudingu se stejným vzhledem a názvem?
Takže ten levnější puding je za správnou cenu, a ten dražší- to mě prostě chtějí jen ošidit a napakovat se…
Nebo je i ten dražší puding jenom fujtajbl- obarvená gelová hmota, s aromatem, s našlehaným rostlinným tukem? To bych byl přeci hlupák, abych si koupil dražší, a přitom stejný fujtajbl…
Sáhnu po jlevnějším.
Ano, je to gelová hmota obarvená, navoněná, bez šlehačky, se vzpomínkami na domácí puding nemá nic společného.
Příště můžu stejnou chybu opakovat- s chlebem, párky, kečupem, ovocným jogurtem, známým kakaovo-lískooříškovým krémem kdysi německého původu, vyrobeným v Polsku, „upraveným“ (prý) dle chuťových požadavků českých zákazníků…, mimochodem, také byste si koupili Mercedes, vyrobený v Číně, kvalitativně „upravený“ dle cenových požadavků českých zákazníků???
Proboha, taky si v duchu říkáte, že ano? Mercedes je přeci mercedes, jak by mohl být jiný?
Jasně, s pudingem se párkrát spálím, a pak si začnu kupovat chutnější, lepší, poctivější (a dražší).
S projektem se spálíte jen jednou. Obvykle stavíte jen jednou, cena je značná, porovnání nemáte (přeci si nekoupíte, jako já, dva různé pudingy, abyste se konečně přesvědčili, že oba stojí za…), a vlastně účel je splněn: ušetřili jste!
Právě podávám cenovou nabídku na projektové práce pro Městský úřad, a mám depresi, protože opět zvítězí „někdo z Prahy“, za poloviční cenu, za kterou bych z Prahy ani nedokázal do Teplic dojíždět na autorský dozor. Už jsem pár těch projektů i následně viděl, a nenaplňují obsahem ani znaky toho, co nazýváme pudingem, pardon, projektem. Takhle šidit (odfláknout) neumíme.
Zákon o veřejných zakázkách hovoří k zadavatelům jasně: kriterium nejnižší ceny.
Investor ušetřil. Má přeci projekt, a to je hlavní. Vybrat dodavatele se podle něj nedá, stavět se podle něj nedá, ale cena byla nejnižší, a tak se chová správný hospodář. Že během stavby naskakují vícepráce z titulu nedostatečně obsažného projektu? Nevadí, vždyť i dodavatel stavby byl vybrán na stejném principu- z nejnižší ceny bez ohledu na jeho schopnosti dodržet kvalitu, rozsah prací a smluvní cenu. I s vícepracemi se nakonec jedná o cenu nižší, než byla odhadnuta před výběrovým řízením. Že nakonec nebylo zabudováno a postaveno vše, co mělo být? Že je šizen materiál? Vymýšlena „úsporná“ řešení s následným drahým provozem objektu, nebo s vadami a poruchami?
Proboha, samozřejmě, za poloviční cenu jen poloviční projekt, poloviční chleba, hnusný puding, praskající mosty, zvlněná dálnice…
Ne, ze standardu kvality neustoupíme, protože máme stále „stavovskou“ čest! Pro takové investory prostě nebudeme dělat.
P.S.: černou můrou pro mě je, že stát prozře… a zřídí Centrální úřad pro kontrolu projektů s tím, že „neviditelná ruka trhu“ si nedokáže s fenoménem dumpingu a podrážení cen poradit…a současně vydává již nevímkolikátou revizi Zákona o veřejných zakázkách
P.P.S.: ano, zvítězila firma z Prahy, za poloviční cenu z naší ceny: zaměření stávajícího stavu, prováděcí projekt zateplení objektu mateřské školy, včetně výkazu výměr a rozpočtu, včetně průkazu energetické náročnosti, autorského dozoru, zajištění stanovisek a povolení (inženýrské činnosti). To vše za cenu nižší, než 50000,-Kč. Městu gratulujeme k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Ne, nevěříme, že za tuto cenu lze bez dumpingu odevzdat kvalitní dílo…