Prohlašuje, že bude postihovat snahy, kdy komory budou vydávat doporučení k tvrobě cen, nebo snad dokonce tarifní ceny, které by neměly být podkročovány.
Tvrdí, že je „svobodné soutěžní rozhodnutí poskytovatele dané služby účtovat si částku menší, popřípadě na odměnu zcela rezignovat“.
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/1653-uohs-je-znepokojen-omezovanim-souteze-v-rade-profesnich-sdruzeni.html
„Každému soutěžiteli přísluší odměna odvozená od jím skutečně vynaložených nákladů, přičemž nenachází-li se v dominantním postavení na trhu, podnikateli nic nebrání v tom, aby si účtoval i cenu náklady zcela nepokrývající, případně od požadování odměny upustil úplně„.
Chtěl bych panu předsedovi vyložit velmi jednoduše: odměnu za skutečně vynaložené náklady mohu stanovit až po uskutečnění pracovního výkonu- tedy poté, co zakázku získám. Přesto je po mě nabídková cena vyžadována v rámci výběrového řízení. Neprodávám rohlík, který nejprve upeču, pak spočítám náklady a přiměřený zisk a poté uplatním na trhu. Prodávám službu, zakázkovou, jejíž pracnost jsem schopen odhadnout jen velmi rámcově- a stanovení ceny jako podíl z objektivních nákladů stavby pokládám za velmi objektivní. Nebo snad se blížíme situaci, kdy i ceníky ÚRS a RTS se stanou zakázanými, neboť předjímají cenu stavebních materiálů a prací, které se neodvíjí „od skutečně vynaložených nákladů“, ale jsou stanoveny před získáním zakázky?
Mnohem sofistikovanější odpověď poskytl pan předseda ČKAIT:
http://www.ckait.cz/content/dopis-predsedy-ckait-pavla-krecka-predsedu-uohs