Aktuality

Zbyněk Fiala: Projekty a důvěra

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zbynek-Fiala-Projekty-a-duvera-245198

Projektanti závidí lékařům, protože nedokázali najít efektivní způsob, jak upozornit na své mizerné příjmy. Mají také stávkovat? Jenže není práce, a tak si toho možná nikdo nevšimne. Všeobecná nedůvěra, kterou plodí zkorumpované prostředí, tvoří zásadní překážky pro projekty, které mají smysl.

„Objevují se cenové nabídky na zpracování projektu ve výši pouhých 10 až 30 procent doporučené ceny,“ říká Josef Panna, předseda České komory architektů, v průzkumu Studie projekčních společností 2012, připravenou společností CEEC.

Chybějící peníze z evropských dotací masakrují projektové organizace, které nemají, do čeho píchnout a musí se podbízet při sbírání drobků. Každá druhá projekční firma (44 procent oproti 23 procentům v roce 2011) už je připravena přijmout zakázku s nulovou nebo zápornou marží, jen aby se udržela na trhu.

Dva z pěti ředitelů uvádějí, že jejich firma řeší pokles cen nižší kvalitou práce. Svěří to někomu, kdo tu cenu unese. Jak potom mohou přilákat talentované absolventy z vysokých škol, když jim nemají co nabídnout?

V zemi prolezlé korupcí je i neviditelná ruka trhu zmatená. Narazí-li stavebník ve veřejné soutěži na podezřele levnou nabídku projektu, může se bát odmítnout. Je tu sice riziko, že jejím přijetím si zadělá na pokleslou kvalitu práce a příští vysoké energetické náklady budovy. Ale víc by mu ublížilo podezření, že se chce dělit o nějaké peníze navíc, zaznělo na Konferenci ředitelů projekčních společností 2012.

Další tlak na ceny je způsobem nekonečným schvalováním staveb, kdy čas ujídá z připravených investic a stavebník se tomu snaží vyhnout jednoduchostí projektu za minimální cenu. To je zhoubná spirála, která maří veřejné peníze a zároveň i ničí tvůrčí projektantský obor.

Je přitom pozoruhodné, zaznělo dále na konferenci, že výchozí evropská směrnice, které se novela zákona o veřejných zakázkách přizpůsobovala, je poměrně jednoduchý, ale český předpis je složitý a nepřehledný. Možná to někomu vyhovuje, narůstá podezření, že nejsilnější hráči našeho mafiánského kapitalismu dokážou vstupovat už do tvorby předpis, aby jim byly šity na míru. Ostatní se však topí v paragrafech a schvalování netrvá měsíce, ale roky.

Navíc trvalo dalších tři čtvrtě roku, než ministerstvo pro místní rozvoj vydalo tři navazující vyhlášky. Poslední byla vydána v těchto dnech, ale dlouho asi platit nebude. Už v době, kdy se čerstvá novela připravovala, byl předán k diskusi do členských států návrh nové evropské směrnice o výběrových řízeních, která bude zřejmě zapracována do zcela nového zákona – možná už v příštím roce. Pro nová výběrová řízení by pak měla být klíčovým ukazatelem kvalita.

Předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Pavel Křeček informoval o společném pokusu s komorou architektů prosadit „bezpečnou cenu“ projektových prací. Argumentuje tím, že na projekt je nabalena řada povinností ze zákona, povinného obsahu dokumentace, jak je stanoven ve vyhláškách a přílohách stavebního zákona.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků před časem vydala Výkonný a honorářový řád, jako doporučenou pomůcku. Ten však byl Úřadem na ochranu hospodářské soutěže označen za kartel. „Závidím kolegům v  Německu, kde Spolkový sněm pro vybrané stavby zavedl povinnost používat honorářový řád s odchylkou plus mínus 10 procent,“ posteskl si Křeček a  nabízí úvahu:

NERV nezná žádné jiné kriterium, než kriterium nejnižší ceny, ale nikdo z nich si nekoupí nejlevnější auto čínské provincience, nikdo si nevybere nejlevnějšího chirurga pro svou operaci.

Stav dospěl tak daleko,že když někdo z výběrové komise na veřejnou zakázku odsoudí výběr dle nejnižší ceny, tak je obviněn z korupčního jednání. Proto si myslím, že je nutné zavést cenu bezpečnou pro kreativní část. Vždyť návrh stavby ovlivní především její užitnou hodnotu, kvalita projektu je rozhodující pro využití a provoz stavby.